Individuální provázení

Provázím své klienty cestou těla, aby mohli být sami sobě blíž a žít naplněnější životy.

Co se děje, když se ponoříme do tělesné pozornosti? Co vnímáme? Co cítíme?

Co slyšíme, když se zastavíme a ztišíme? Co se s námi děje, když se hýbeme ne z vnějších instrukcí, ale z vnitřních tělesných impulzů?  Co se v nás mění, když měníme zažité pohybové vzorce? Co se v nás děje, když jsme dotýkáni? Co nás oslovuje, když není přítomen žádný nárok? Co pozorujeme, když necháme vjemy k sobě přicházet? Co se s námi děje, když máme nohy zabořené v lesní půdě a plně pociťujeme svoji přítomnost v lese, či krajině? Co vše se děje v dechu?

Cítit své vnitřní vedení...

Možná znáte ten hučící proud v naší mysli, často podpořen silnou emocí, který mám říká, kdo jsme, či nejsme a co bychom měli, čeho se bát, jak žít, jak věci jsou, či mají být... Odkud se tento proud bere? Kde v nás, či mimo nás, vznikají všechny jeho přítoky? Odpověď je součástí našich individuálních příběhů. Porůznu vytváříme a přijímáme spoustu myšlenkových konstrukcí o sobě, o tom, co považovat za realitu, i tu naši osobní. 

Zapomínáme vnímat, co vnímáme, cítit, jak se cítíme a být plně přítomní ve svém těle. Ztrácíme spojení s tím vyšším a rozšiřujícím v nás. S tím, co skutečně potřebujeme pro autentické sebeutváření a také tvoření vlastních životů. 

Když máme kontakt se svým tělem, cítíme se ukotveni sami v sobě. Rozšiřujeme naši kapacitu vnímání sebe i všeho ostatního. Když cítíme své vnitřní vedení, a následujeme ho, jednáme opravdově. Nalézáme navigaci pro naše rozhodnutí i směřování našich kroků. Z tohoto místa v sobě cítíme co potřebujeme, co je nám vlastní a čím naplnit svůj život, abychom cítili radost z bytí.

Sme doma...

Jsme ale i cítící a vnímající bytosti, stejně tak jako ostatní živý – více než lidský svět. V přírodě se cítíme dobře, jsme tu doma, mezi svými, kteří stále ještě pulzují ve společném poli Života. Vyživují nás svou přítomností. Jsme propojeni. Jsme jedno živé související pole. Stromy, půda, voda, zvířata a rostliny, vzduch... Příroda má hojivý efekt, pokud ji plně věnujeme pozornost. Odpojení od sebe sama je jedním z důsledků odpojení se i od přirozeného světa, který nás zaceluje rozšiřuje do klidu přítomné existence. Ve své dávné i ne tak dávné historii lidé vnímali a využívali léčivou schopnost přírody, dar harmonizace, vyladění a zacelování, kterým oplývá. Plynuli v jejím rytmu a v jejím objetí.

Pokud vás to volá, zvu vás na cestu k těmto moudrým zdrojům. K navázání vztahu k sobě, ke svému tělu, k sebecítění a seberozšíření. 

Jak provázení probíhá:

Text pro vás připravuji, děkuji za trpělivost.